|
|
Proměny a vývoj vztahů mezi Sudetoněmeckým landsmanšaftem a Českou republikou v letech 1990-2015
Červená, Sandra ; Nigrin, Tomáš (vedoucí práce) ; Kučera, Jaroslav (oponent)
Tématem této bakalářské práce je činnost Sudetoněmeckého landsmanšaftu a jeho vliv na česko-německé vztahy v letech 1990-2015. Sudetoněmecký landsmanšaft představuje organizaci, která zastřešuje a hájí zájmy německých občanů, kteří byli vysídleni nebo uprchli z českého území v důsledku událostí II. světové války. Práce shrnuje nejvýznamnější události, které měly vliv na mezinárodní vztahy daných zemí. V první části práce vymezuji definice pojmů Sudety a sudetský Němec, které jsou pro práci klíčové. Následně se věnuji založení organizace zastupující sudetské Němce, struktuře této organizace a sudetoněmeckému programu 20 bodů. V další kapitole analyzuji jednotlivé události během vytyčeného období, které začíná pádem komunistického režimu v Československu v roce 1989. Důležitou událostí pro vzájemné vztahy bylo přijetí Česko-německé deklarace v roce 1997. Další kapitoly jsou věnované událostem, které následovaly a na základě kterých bylo otevíráno téma zrušení tzv. Benešových dekretů. Jsou jimi především vstup České republiky do Evropské unie, ratifikace Lisabonské smlouvy nebo prezidentské volby v roce 2013. K výraznému posunu ve vzájemných vztazích došlo v roce 2013, kdy v bavorském parlamentu přednesl svůj projev český předseda vlády Petr Nečas. Tato událost přispěla ke změně stanov Sudetoněmeckého...
|
|
|
Vývoj vztahů České republiky a Sudetoněmeckého krajanského sdružení po roce 2004
Nováková, Ela ; Eberle, Jakub (vedoucí práce) ; Kunštát, Miroslav (oponent)
Bakalářská práce "Vývoj vztahů České republiky a Sudetoněmeckého krajanského sdružení po roce 2004" pojednává o proměně vztahů těchto aktérů po roce 2004, respektive vstupu České republiky do Evropské unie. Zvolenou metodou zpracování předkládané bakalářské práce je případová studie v s prvky diachronní a synchronní komparací. V první části je popsáno postavení sdružení v rámci Spolkové republiky Německo, respektive Bavorska a jeho vývoj. Součástí této části je popis hlavních požadavků, směřování a významných osob sdružení a analýza jeho vyjednávací pozice. Druhá kapitola se zabývá vývojem vztahů sdružení a České republiky na prezidentské úrovni v kontextu vybraných významných událostí. Stěžejní částí této kapitoly je i přístup českých prezidentů k sudetoněmecké otázce reprezentované Berndem Posseltem. Poslední kapitola se naopak věnuje rovině vládních vztahů v kontextu těchto událostí. Práce na základě srovnání odlišných přístupů českých politických činitelů ukazuje směr vývoje vztahů České republiky a sdružení. Zároveň analyzuje i odlišný přístup jednotlivých aktérů české politické scény. Výchozí hypotézou předkládané práce je, že po roce 2004 došlo ke zlepšení vztahů landsmanšaftu a České republiky. Ačkoliv je sudetoněmecká otázka již spíše okrajovým politickým tématem, dokáže i po vstupu České...
|
|
|
Požadavky vysídleneckých organizací sudetských Němců v SRN vůči České republice v letech 1993-1997
Vencourová, Klára ; Handl, Vladimír (vedoucí práce) ; Kunštát, Miroslav (oponent)
Bakalářská práce se věnuje požadavkům vysídleneckých organizací sudetských Němců v SRN vůči České republice v období mezi lety 1993-1997. Požadavky, které vůči ČR v souvislosti se sudetoněmeckou otázkou vznášely vysídlenecké organizace sudetských Němců, se v 90. letech staly jedním z velmi diskutovaných témat česko-německých vztahů a výrazně je ovlivnily. Po nastínění bilaterální roviny česko-německých vztahů s důrazem na jejich historickou dimenzi a představení zkoumaných vysídleneckých organizací je popsáno, jak zvolené subjekty interpretovaly období společné sudetoněmecko-české historie v letech 1918-1945 a jakým způsobem vznášely požadavky práva na vlast, na materiální odškodnění, započetí dialogu s českou vládou a zrušení prezidentských dekretů. Cílem práce je zmapovat, jak a jestli se tyto požadavky a témata v daném časovém období vyvíjely, jakým způsobem je jednotlivé vysídlenecké organizace vznášely a které z nich přebíraly vybrané německé politické strany. V rámci klíčové části práce jsou analyzovány projevy a prohlášení představitelů vysídleneckých organizací a představitelů německých politických stran. Na tomto základě je vyhodnocována přítomnost či nepřítomnost výše zvolených požadavků a témat a jejich interpretace či přebírání a je popsán jejich vývoj.
|
|
|
Proměny a vývoj vztahů mezi Sudetoněmeckým landsmanšaftem a Českou republikou v letech 1990-2015
Červená, Sandra ; Nigrin, Tomáš (vedoucí práce) ; Kučera, Jaroslav (oponent)
Tématem této bakalářské práce je činnost Sudetoněmeckého landsmanšaftu a jeho vliv na česko-německé vztahy v letech 1990-2015. Sudetoněmecký landsmanšaft představuje organizaci, která zastřešuje a hájí zájmy německých občanů, kteří byli vysídleni nebo uprchli z českého území v důsledku událostí II. světové války. Práce shrnuje nejvýznamnější události, které měly vliv na mezinárodní vztahy daných zemí. V první části práce vymezuji definice pojmů Sudety a sudetský Němec, které jsou pro práci klíčové. Následně se věnuji založení organizace zastupující sudetské Němce, struktuře této organizace a sudetoněmeckému programu 20 bodů. V další kapitole analyzuji jednotlivé události během vytyčeného období, které začíná pádem komunistického režimu v Československu v roce 1989. Důležitou událostí pro vzájemné vztahy bylo přijetí Česko-německé deklarace v roce 1997. Další kapitoly jsou věnované událostem, které následovaly a na základě kterých bylo otevíráno téma zrušení tzv. Benešových dekretů. Jsou jimi především vstup České republiky do Evropské unie, ratifikace Lisabonské smlouvy nebo prezidentské volby v roce 2013. K výraznému posunu ve vzájemných vztazích došlo v roce 2013, kdy v bavorském parlamentu přednesl svůj projev český předseda vlády Petr Nečas. Tato událost přispěla ke změně stanov Sudetoněmeckého...
|
|
|
Vstup České republiky do Evropské unie v Sudetendeutsche Zeitung a Sudetenpost od prosince 1997 do června 2004
Bartošová, Markéta ; Kunštát, Miroslav (vedoucí práce) ; Šafařík, Petr (oponent)
Diplomová práce sleduje, jakým způsobem informovaly noviny Sudetendeutsche Zeitung a Sudetenpost o problematice vstupu České republiky do Evropské unie. Popisuje mediální obraz zásadních událostí, které od prosince 1997 (zasedání Evropské rady v Lucemburku) vstupu Česka do EU předcházely. Shrnuje, jak je v těchto sudetoněmeckých periodicích proces přistoupení komentován a hodnocen. Práce mimo jiné analyzuje, nakolik v mediálních obsazích s tematikou vstupu ČR do EU dominuje "sudetoněmecká otázka" a sleduje, zda zkoumané oficiální tiskové orgány krajanských sdružení Sudetendeutsche Landsmannschaft a Sudetendeutsche Landsmannschaft in Österreich interpretují vstup Čechů do EU převážně v kontextu letitého sudetoněmecko-českého problému. V kvantitativní části se výzkum zaměřuje na rozbor vývoje "východního" rozšíření evropských struktur v období od začátku prosince 1997 do poloviny roku 2004. Studuje témata, v jejichž souvislosti je analyzovaná problematika medializována a orientuje se i na dominantní aktéry a instituce, které v textech v Sudetendeutsche Zeitung a Sudetenpost figurují. Kvalitativní část diplomové práce zkoumá formu a obsah textů věnovaných tematice vstupu ČR do EU s cílem zhodnotit postoj německého a rakouského krajanského sdružení k "východní" expanzi unie, prezentovaný v periodicích...
|
|
|
Sudetští Němci v kontextu českých a německých dějin přelomu 40. a 50. let 20. století
HAVLÍČKOVÁ, Věra
Bakalářská práce se zabývá situací sudetských Němců a jejich vnímáním v českém a německém prostředí v prvních letech po jejich odsunu. Cílem je popsat postoje Čechů a Němců a jejich politických reprezentací k odsunu a sobě navzájem a uvést důvody, které k těmto postojům vedly. První část obsahuje úvod do tématu, zabývá se vývojem česko-německých vztahů před druhou světovou válkou a odsunem Němců z Československa na základě válečných zkušeností. Druhá část popisuje stav Československa po odsunu německého obyvatelstva a jeho vnímání v českém kontextu. Třetí část práce se pak věnuje problémům vysídlených Němců, jejich pohledu na odsun, vnímání sebe sama, formování Sudetoněmeckého landsmanšaftu a postojům SRN a NDR k této problematice. Při zpracování bude využito novin Sudetoněmeckého landsmanšaftu ?Sudetendeutsche Zeitung? a dalšího dobového tisku.
|
host ::
RSS.